eBotanika.net - botanika na netu

Na trhu se objevila zaj?�mav?? publikace k p???�rod�? bl?�zk?�mu lesn?�mu hospoda??en?�. To neobn?????� jen p??em�?nu smrkov??ch monokultur prost??ednictv?�m druhov�? pest??ej???�ch v??sadeb, ale usiluje o zm�?nu p�?stebn?�ch postup?? s vyu?�it?�m spont??nn?�ch p???�rodn?�ch proces??. Praxe je zalo?�ena na p???�stupu “co je ekologick?�, je současn�? i dlouhodob�? ekonomick?� a naopak” a vymyk?? se tak p???�stupu “boje s p???�rodou”. Kniha lesn?�k??m nab?�z?� impulsy k p??em????len?� a k jedn??n?�. Mo?�nost objedn??n?� a v?�ce informac?� na FSC �?esk?? republika.

Nen?� to ot??zka jen n�?jak?� koncepce, ?�e odborn?�ky na ve??ejnou zele?? nemus?� zaj?�mat zv?�??ata ve m�?st�?, t?�m sp?�??e ta voln�??�ij?�c?� - je?�ci, pt??ci, mot??ly. Stejn�? jako ze sadovnick?�ho hlediska m???�e trp�?t z??meck?? park udr?�ovan?? botanickou instituc?�, obdobn�? m???�e b??t neide??ln?� stav ve??ejn?� zelen�? bez vlivu ochr??nc?? p???�rody. Mezioborov?� pr??niky jsou d??le?�it?�, a?? kdo prsk?? a br??n?� se v??bec reakci na sv?� objektivn?� a “dokonale botanick?�” recenzn?� posudky.

Je p??eci ka?�d?�mu zn??m?�, proč je m?�n�? ?�iv??čk?? ve m�?st�?. Nen?� nic nov?�ho pod Sluncem, ?�e se tu projevuje vliv člov�?ka. A jak to tedy napravit? Tak v programu ??iv?? zahrada (zivazahrada.cz) najdeme ledacos podn�?tn?�ho nejen pro zahrady, ale i pro parky. S parkovou aplikac?� sice dosud moc zku??enosti nejsou, ale zamysleme se, oč tu nap???�klad vlastn�? jde:

* Krm?�tka pro pt??ky a zdroje potravy pro n�? (v zimn?�m obdob?� r??zn?� plody na stromech a ke???�ch, v letn?�m obdob?� hmyz v lučn?�ch porostech a nikoli v často sekan??ch, kr??tce st??i?�en??ch a v lep???�m p???�pad�? je??t�? post??ikovan??ch anglick??ch tr??vn?�c?�ch, v odlehl??ch m?�stech existence t??eba i trouchniv�?j?�c?�ch strom?? op�?t s určitou hmyz?� potravou pro ptactvo)
* Likvidace a nevysazov??n?� druh?? se sklonem k invazn?�mu chov??n?� v bl?�zkosti p???�rodn?�ho prost??ed?� (-> ne ??bytek biologick?� rozmanitosti prost??ed?�).
* Zaji??t�?n?� ??kryt?? pro men???� obratlovce (hromady list?� pro zimuj?�c?� je?�ky, z?�dky pro vyh???�vaj?�c?� se plazy, t????ky pro oboj?�iveln?�ky) a poč?�tat s jejich migrac?� (syst?�m soused?�c?�ch ?�iv??ch ploch).
* Hotel pro hmyz (viz Zahradnick?? kalend???? ).

Na co p??i zav??d�?n?� t�?chto ??prav lze narazit? Je to zbytečn�? drah?�, n??s učili ve ??kole n�?co jin?�ho. Popravd�? vy?????� opodstatn�?n?? cena b??v?? c?�lem r??zn??ch firem, cht�?j?�-li vyd�?lat. Stejn�? jako lze vyd�?lat d?�ky zbytečn?�mu čast?�mu sek??n?� tr??vn?�k??, lze vyd�?lat i vyv�???ov??n?�m budek pro pt??ky či efektivn?� likvidac?� invazn?�ch druh?? (u invazn?�ch d??evin nap??. s aplikac?� glyfos??tov??ch herbicid?? na pa??ez v dob�? konč?�c?�ho vegetačn?�ho obdob?�). M???�eme to sice v�?d�?t ka?�d??, ale konečn�? posu??me se pl??c??n?�m do v�?tru ve form�? neeseje časopiseck?�ho f??ra :)

Odkazy:

Podzim - ide??ln?� čas na v??sadbu ve??ejn?� zelen�? (P???�roda.cz)

Ekozahrady, permakultura, p???�rodn?� styl (Ekozahrady.cz)

Tak jsem se setkal s nepochopen?�m principu �??m?�n�? je v?�ce�??, a to rovnou u ?�umavy. Idealizovan?� z??sady pro podobu chr??n�?n??ch ??zem?� jasn�? ???�kaj?�, ?�e je l?�pe jedno velk?� chr??n�?n?� ??zem?� ne?� mal?� či v?�ce mal??ch chr??n�?n??ch ??zem?�. ??vahy na zmen??en?� ??zem?� n??rodn?�ho parku jsou ze strany ekologick??ch politik?? prost�? podp??sovkou. S??m jsem se ned??vno sna?�il nab?�dnout politick?? pohled, ?�e pokud budeme l?�pe vyu?�?�vat rozlohu chr??n�?n??ch ??zem?�, nebudeme ani t???�??tit omezen?� mno?�stv?� energie do zv�?t??uj?�c?� se rozlohy chr??n�?n??ch ??zem?� a o �??neb�??�n??�?? chr??n�?n?? ??zem?� m???�e b??t i v�?t???� z??jem ve??ejnosti. Podle obecn?� teze zmen??en?� velk?� rozlohy n??rodn?�ho parku m???�e jen t�??�ko nahradit kompenzace v podob�? vyhl????en?� jin?�ho dal???�ho ??zem?�, t?�m sp?�??e n�?kolik men???�ch. Zmen??en?� plochy n??rodn?�ho parku podle principu �??m?�n�? je v?�ce�?? je nep??ijateln?�.

Daleko sp?�??e je pot??eba hledat mo?�nosti vyu?�it?� chr??n�?n??ch ??zem?� (či i optimalizovat jejich podobu �?? tvar, biokoridory, p??ibl?�?�en?��??), ne?� hledat d??vody k jejich zmen??en?�. Mohou nab?�dnout turistick?? potenci??l, usnad??uj?� druhovou ochranu, sna?�?� se i chr??nit/umo?�??uj?� vznik určit?�ho p??irozen?�ho stavu, jsou zdrojem pozn??n?�, mohou b??t i prostorem pro ekozem�?d�?lstv?�, sb�?r plod?? ap.

Zaj?�mav?? sn?�mek Lesy pro n??s, my pro lesy (uk??zka z �?ST). Lesy ale nejsou jen surovina spojen?? s recyklac?� pap?�ru. Mimochodem jen hodnota d??eva v les?�ch česk?�ho st??tu je dnes odhadov??na na 926 miliard korun, hodnotu maj?� i soci??ln?� a ekologickou.

Kdy?� tak doč?�t??me seri??l o ekologii obnovy v časopisu ??iva (2009/6), nar???�?�me na “určit?� mo?�nosti osv�?ty, ??sp�???n?� vystupov??n?� n�?kter??ch neziskov??ch organizac?�, roz???�??en?� obzoru seri??lem alespo?? mezi čten????i ??ivy”. Nechyb?� ani teze o obecn?�m ne??varu mluven?� do v??eho t�?ch co v?� v??echno nejl?�pe, m?�sto aby byli vysly??eni odborn?�ci. Politici a ????edn?�ci často bez znalosti v�?ci ovliv??uj?� dotace…

Obecn�? je velice hezk?� p??ipojovat se k v??zv??m “u?� v??s m??me dost”, nad??v??n?� na konkr?�tn?� politiky a stav�?t se jako odborn?�k, kter?? nem?? čas (bavit se s politiky, ostatn�? pr?? se v??e u?� m???�e jen zhor??ovat :) Dota?�eno, pokud se o čestn?�m v�?deck?�m uzn??n?� v botanick?� společnosti hlasuje s dotazem na historickou politickou p???�slu??nost (mo?�n?? by st??lo za prov�?rky je??t�? členstv?� v ml??de?�nick??ch organizac?�ch, ne jinak tomu bylo i u současn?�ho pape?�e).

Probl?�m jist??ch odborn?�k?? je v omezenosti vn?�m??n?�, ?�e jsou jen určitou souč??st?� posuzovan?�ho odborn?�ho sv�?ta. Odborn?�ci jsou r??zn?� a jestli?�e se nejsou schopn?� dokonce ani postavit tu za určit?� ??e??en?� z??chrany druhu nosoro?�ce (reintrodukčn?�m p??esunem 4 kus?? či vyu?�it?�m doporučovan??ch nov??ch metod v d???�ve ??sp�???n?� ZOO), rozpory jsou kolem vzniku p??irozen??ch lesn?�ch porost?? na ?�umav�? či kolem podoby ochrany p???�rody na K??ivokl??dsku - stejn�? mus?� n�?kdo rozhodovat. Mysl?�m nen?� pravda, ?�e by politici p??i sv?�m rozhodov??n?� nikdy nest??li o odborn?� v??klady a konzultace, chyb�?la jim p??edstava společensky p???�nosn?�ho c?�le napl??ovan?�ho pr??v�? politickou formou. Jen?�e jestli se n�?kdo zm???�e jen na osv�?tu mezi určit??mi čten????i, up?�n?? pozornost k neziskovk??m a p??i vyzv??n?� rozhoduj?�c?�m politikem jsou zasekl?� p??edsudky pro jeho politickou p???�slu??nost - je mi l?�to, ale tohle je ??patn�?. Pak v??m opravdu nezb??v?? ne?� stra??it temnou budoucnost?�.

Oček??v?? se klimatick?? zm�?na, u?� nyn?� ale v d??sledku ne?�??douc?�ch zm�?n v krajin�? v minulosti m??me pot?�?�e se suchy a povodn�?mi. Pakli?�e voda sjede po krajin�? bez bujn?� vegetace (o sesychaj?�c?�ch smrč??c?�ch v n?�?�in??ch nemluv�?) a je??t�? se urychl?� v nap???�men??ch ??ek??ch, skutečn�? logicky mus?� doch??zet ke st???�d??n?� sucha a povodn?�. Jedno ??e??en?� technikou poč?�t?? s p??ehradn?�m zaplaven?�m vymezen??ch č??st?� krajiny (s n??zorem, ?�e v??echny druhy rostlin jsou vlastn�? b�??�n?�, i ty prokazateln�? b�??�n?� m?�n�?), jin?? technika m?? pomoci budovat mok??ady v krajin�? a c?�lit na p???�rod�? bl?�zkou podobu nap???�klad vodn?�ch tok??, dal???� opat??en?� a za???�zen?� mohou člov�?ku pomoci ??et??it s vodou. Volba jak na to?

“Jsme p??ipraveni n?�st odpov�?dnost za zdrav?? rozvoj venkova, krajinotvornou funkci modern?�ho zem�?d�?lstv?� a uchov??n?� zdrav??ch lesn?�ch ekosyst?�m??, kter?� maj?� v??znam pro zachov??n?� ?�ivota a bilanci vody. Zv????enou pozornost v�?nujeme vodn?�mu hospod????stv?�. Voda se v p???�??t?�ch desetilet?�ch stane i v centru Evropy jedn?�m z nejcenn�?j???�ch surovinov??ch zdroj?? a jej?� dostatek i kvalita d??kazem m?�ry p?�če o ?�ivotn?� prost??ed?�. Za t?�m ??čelem vyhl??s?�me program obnovy a v??stavby nov??ch rybn?�k??.

Z??rove?? je nutno se vyrovn??vat s d??sledky klimatick??ch zm�?n. Zajist?�me takov?? protipovod??ov?? opat??en?�, kter?? za podm?�nky ??etrnosti k p???�rod�? povedou k pos?�len?� schopnosti krajiny zadr?�et vodu. Mus?�me co nejv?�ce sn?�?�it povod??ov?? rizika ohro?�en?� ?�ivot?? a majetku lid?�. Tato opat??en?�, pokud se provedou plo??n�? a včas, jsou nejlevn�?j???�m a z??rove?? nej??činn�?j???�m n??strojem ochrany p??ed st??le čast�?j???�mi povodn�?mi na jedn?� stran�? a na druh?� stran�? n??strojem prevence p??ed d??sledky oček??van??ch dlouh??ch obdob?� sucha. Začneme podporou druhov?� a v�?kov?� rozmanitosti lesn?�ch porost??, provedeme revitalizaci tok?? a niv a zah??j?�me proces, kter?? povede k p??izp??soben?� zem�?d�?lsk?� krajiny a zem�?d�?lstv?� st??le čast�?ji hroz?�c?�mu suchu. P??isp�?jeme i k odstran�?n?� p???�čin glob??ln?�ho oteplov??n?� z??konn??m z??vazkem sni?�ovat mno?�stv?� sklen?�kov??ch plyn?? o 2 % ročn�?.”

Kdy?� m???�e b??t kryptozoologie, proč ne kryptobotanika? Jen?�e ona opravdu n�?jak nen?� :) U?� zad??n?�m kryptobiologie do internetov?�ho vyhled??vače se n�?jak objev?�, jestli jsem nemyslel kryptozoologii - jasn�? “obor zoologie zkoumaj?�c?� ?�ivočichy, o kter??ch neexistuj?� nezvratn?� d??kazy, ale jejich?� existenci naznačuj?� zpr??vy domorodc??, pozorov??n?� cestovatel??, historick?� z??znamy, legendy apod.” V zoologii jde o sn�??�n?�ho mu?�e či lochnesku.

Kytky si lid?� moc nevyb??jili. V t?� souvislosti mne napadaj?� kytky v seri??lu “L?�taj?�c?� �?estm?�r”, modr?? r???�e (realita viz zpr??va, zpr??va, zpr??va), trifidi (+- invazn?� rostliny), či z??zračn?� bylinky babičky v poh??dce S??l nad zlato (v??udyb??lek, zmiz?�k :) R??zn?� stylizovan?� kytky jsou v r??zn??ch erbech (čist?? lilie), kytičkat?� auto s vymy??len??mi kytičkami bylo i souč??st?� jedn?� oran?�ov?� ekologick?� kampan�? (jej?�?� ekologie by nem�?la b??t b??jn??, ale re??ln?? :) Ke kryptobotanice nic moc nenajdeme, pozornosti botanik?? b??jn?� rostliny unikaj?�. Nev?�m proč, na kryptobotaniku lze ale narazit sp?�??e na polsk??ch str??nk??ch (nap??. zde). Tu naraz?�me t??eba na b??jnou mandragoru. Ale jo, i o kryptobotanice se tedy d?? n�?co vymyslet. Botanici vym????lejte, teď… :)

Tak nev?�m, ale p??i instruov??n?� herb????ov??n?� se m???�e uv??d�?t “vyberte reprezentativn?�ho jedince“. Z reprezentativn?�ch jedinc?? se sestavuj?� herb????ov?� sb?�rky, jejich?� studiem m?? b??t mo?�n?� proniknout t??eba i zp�?tn�? do p??irozen?� variability druhu.

Lze to p??irovnat k jablk??m na p??irozen�? rostouc?� jabloni - pl????ce. N�?kter?? jsou červiv??, jin?? deformovan?? a teprve v??b�?rem t�?ch reprezentativn?�ch dojdeme k n�?jak?�mu z??v�?ru o jablk??ch t?� jablon�?. Reprezentativn?� či n�?jak zaj?�mav?? jablka se narozd?�l od zbytku ukazuj?�, dokumentuj?� či p???�mo archivuj?� (tedy v p???�m�?ru k herb????ov??m rostlin??m “herb????uj?�”). P??edpokl??d?? se vliv člov�?ka na prost??ed?�, ve kter?�m vybran?? jablo?? či obecn�? plan?� jablon�? rostou. Ale tento fakt ve skutečnosti nezb??v?? pom?�jet, proto?�e skutečn�? p??irozen�? rostouc?� rostliny prost�? nejsou k m??n?� a v�?da se prost�? n�?jak v r??mci mo?�nost?� d�?lat mus?�. Nakonec se d?? argumentovat, ?�e vybran?? jablo?? - pl????ka p??eci nebyla p�?stovan??m ??lecht�?ncem. Kdy?� se tedy bude ofrk??vat nad p�?stovan??mi rostlinami, t?�m sp?�??e p??esv�?dčiv?� bude l?�čen?� o studiu p??irozen?� variability a s n?� spojen??m v??znamem t??eba i herb????ovan??ch rostlin - vybran??ch jablek.

T?�m jsme se dostali k j??dru v�?ci. V p???�rodov�?dn??ch herb?????�ch moc nenach??z?�me nemocn?� rostliny, ve v�?t???� ne?� p??irozen?� m?�??e se tu vyskytuj?� i rostliny odchyln?� - klasicky p�?tilist?? vran?� oka čty??list??, čty??l?�stky jetele (rod Trifolium :) a tak d??le. Vtip je i ten, ?�e p??eci nemocn?� rostliny jsou ot??zkou pro fytopatology, jen?�e ti asi jen t�??�ko herb????uj?� nemocn?� či nereprezentativn?� plan?� rostliny (p??esn�?ji neherb????uj?� tak jako botanici a zrovna plan?� rostliny, pak minim??ln�? nejsou typick?� botanick?� herb????e s nemocn??mi rostlinami a herb????ov??n?� samo o sob�? nen?� typick?� pro fytopatology). Z??v�?r zamy??len?�, co ?�e vlastn�? v�?da uchov??v?? za pozn??n?�, zkr??tka m???�e b??t a?� zar???�ej?�c?� s??m nad sebou. Rad�?ji se snad k takov??m zamy??len?�m nedost??vat a pracovat osv�?dčen??mi metodami k nov??m poznatk??m a v??sledk??m, či alespo?? reviz?�m. Jen?�e t??eba pr??v�? obyčejn?? zamy??len?� mohou v?�st pr??v�? k nov??m sm�?r??m a rozm�?r??m pozn??n?�.

Kontakt s ?�ivou p???�rodou ??ada lid?� pro?�?�v?? na zahr??dk??ch. Zal?�v??n?�, ryt?� či t??eba sklize?? v??p�?stk?? lze ch??pat jako fyzickou rozcvičku nutn�? doprov??zenou balz??mem na nervy v podob�? mo?�nosti poslouch??n?� pt??k??, pozorov??n?� poletuj?�c?�ch mot??l?? či rozkv?�taj?�c?�ch rostlin. Vzduch zvlhčen?? zahradn?�m jez?�rkem je symbolikou boje proti klimatick??m zm�?n??m a opat??en?� proti suchu. V dob�? krize mohou lid?� v?�ce oce??ovat to, co si sami vyp�?stuj?� na sv?� zahr??dce, bez zbytečn?� chemie a pot??eby dovozu kamiony odkudsi za zahranič?�.

Tu listujeme časopisem Zahr??dk???? a co to nevid?�me - p�?stujeme star?� odr??dy ovoce (vy??el “teprve” p??t?? d?�l seri??lu), okrasn?? jez?�rka bez filtrace (n�?jak bez chemie), leden, ??nor, b??ezen�?? v p???�rodn?� zahrad�? apod. Zahr??dk????i se dnes sna?�?� oslovit občany s r??zn??mi p???�stupy k zahrad??m, tedy pochopiteln�? i ekologick??mi.

Vidno zahr??dk??????m u ji?� expremi?�ra nepro??el vlastn?� z??kon, kter?? b�??�n�? existuje ve vysp�?lej???�ch zem?�ch, ne?� kam jsme se t?�mto za??adili. P??iznat zahr??dk????sk?� činnosti ve??ejn�? prosp�???n?? charakter m???�e b??t pro n�?koho prost�? probl?�m. Nakonec spolky tak?� mohou vadit…

Na druhou stranu u zahr??dk????sk?�ho z??kona byla mo?�n?? v�?t???� symbolika ne?� jeho praktičnost. Podporou tradičn?�ch spolk?? se ka?�d?? vl??da pochlubit nem???�e, p??itom jak zn??mo m???�e to b??t prost??ed?� pro diskuse a ???�??en?� osv�?ty (invaze ap.). A osv�?ta dok???�e b??t i ??činn�?j???� ne?� z??kony - p??esto t??eba ekologick?� spolky m?�sto osv�?ty a spolupr??ce mohou volit ??roubov??n?� z??kon?? pro zahr??dk????e :)

St??t vyhl??sil v??lku bol??evn?�ku. Zem�?d�?lci ho mus?� ničit. (Aktu??ln�?.cz)

Patrn�? ji?� neplat?�, ?�e je??t�? nejsou podrobn?� znalosti ekologie invazn?�ch druh?? (či rad�?ji pou?�?�vejme pojmu nep??vodn?� invazivn?� druh), ?�e je lep???� ned�?lat nic a na invazn?� druhy si zvykat, ne?� jen pl??novat utr??cen?� pen�?z do budoucna (viz Kr??sa na??eho domova 2007). Ne?� v??čty invazn�? se chovaj?�c?�ch druh?? (stač?� seznam v Ml?�kovsk?? et St??blo 2006 a ka?�d?? nech?? zv???�?� pot??ebu opat??en?� proti jednotliv??m invazn?�m druh??m na konkr?�tn?�m m?�st�?) se najednou mluv?� o n�?kolika problematick??ch druz?�ch v konceptu cel?�ho st??tu.

Zaj?�mav?? pokrok, ???�kal jsem to…

Vyhl????en?� a p?�če o chr??n�?n?? ??zem?� m?? nepochybn?? smysl, kdy lze zachovat celistvost velk??ch hodnotn??ch celk?? (krajina, p???�roda…) i mimo????dn�? cenn?� mal?� lokality (chr??n�?n?� druhy, v??tvory p???�rody…). Hodnotn?? p???�roda l??k?? ??adu turist??, je zdrojem pozn??n?� a oddychu, je zde i p???�le?�itost pro ekologickou zem�?d�?lskou produkci ap. Ochrana rozmanitost?� forem ?�ivota, p???�rodn?�ch hodnot a kr??s je ve??ejn??m z??jmem, kter?? ov??em m???�e kolidovat se z??jmy jednotlivc?? či firem. Pro ty aktu??ln�? m???�e m?�t “kousek ve??ejn?�ho z??jmu” men???� hodnotu, ne?� zisk plynouc?� z ekonomick?� aktivity jdouc?� proti tomuto z??jmu.

Pro ilustraci: Chci si na ?�umav�? postavit chemickou tov??rnu? Proč ne, kdy?� mn�? se ekonomicky vyplat?� a rozhodnu se ?�?�t v jej?� bl?�zkosti… Jen?�e takov?? počin by znamenal ztr??tu hodnoty takov?�ho ??zem?� pro v�?t???� mno?�stv?� lid?�, cennou p???�rodu nelze vr??tit tak rychl??m skokem jako jej?� likvidaci n�?jakou stavbou, v p???�pad�? chemick?�ho zamo??en?� t??eba i v??bec t�??�ko kdy. Zachov??n?� p???�rody je spojeno i s n??klady z ve??ejn??ch rozpočt?? a omezov??n?�m vlastn?�k?? pozemk?? (jasn�? ??ečeno, kde si chemičku postavit nemohou ap.). U chr??n�?n??ch ??zem?� je pon�?kud c?�len?? jejich konzervace, je ale pot??eba podporovat i dynamiku a vznik nov?� hodnotn?� p???�rody.

Zaj?�mav?? p???�stupov?? my??lenka byla diskutov??na na jednom krajsk?�m ????ad�?. Ne?� jen konzervace ji?� chr??n�?n??ch ??zem?�, sna?�it se aktivn�? podn�?covat biodiverzitu opat??en?�mi v krajin�?, zejm?�na zv????it jej?� retenčn?� schopnost pro vodu. Kde je voda, tam je ?�ivot (my??leno obrazn�?, nikoli “p??ehradov�?”). Je pak ot??zkou, zda nap??. nov?� podporovan?� t????ky a mok????dky v krajin�? (”za mok????dek krejc??rek”) nemohou m?�t pro biodiverzitu v�?t???� v??znam ne?� investice do n�?kter??ch dne??n?�ch chr??n�?n??ch ??zem?�ch. Investice do aktivn?�ho či “budovatelsk?�ho” p???�stupu mohou b??t i efektivn�?ji vynalo?�en?�, jakkoli s nejist??m v??sledkem. M?? se tedy investovat do m?�sta, kde se chr??n�?n?? druh vyskytuje, nebo do m?�st, kde v??skyt chr??n�?n??ch druh?? “jen” umo?�n?�me? V?�dy?? tu hovo???�me o aktivn?� motivaci k určit?�mu hospoda??en?�.

N�?kte???� tvrd?�, ?�e glob??ln?� oteplov??n?� je ned??le?�it?� a p??edch??zen?� jeho mo?�n??ch projev?? je tedy jen ztr??tou energie. Jestli?�e se ale oteplov??n?� začne v?�ce projevovat, je sakra rozd?�l, jestli n??s bude postihovat na vysychaj?�c?� pou??ti nebo v krajin�? zelen?�, dr?�?�c?� vl??hu a maj?�c?� retenčn?� schopnost i proti p???�valov??m de??????m. A m??me tu hned souvislost chr??n�?n??ch ??zem?�, glob??ln?�ho oteplov??n?�, ve??ejn?�ho z??jmu, aktivn?�ho p???�stupu k podpo??e p???�rody a biodiverzity. Trochu pad?? dogma, aby se ka?�d?? staral jen o sebe a jak nen?� pot??eba pl??novat.

Nebojuj s p???�rodou, zvl????t�? kdy?� nemus?�??. A p??eci bojuje… �?lov�?k nemus?� b??t odborn?�k, aby nedovedl posoudit “akčnost” z??b�?r?? zn??m??ch jako “prasen?� Slovenska“.

Na spojen?� biologie a problematiky p�?stovan??ch rostlin narazil p???�sp�?vek Jakl (2008). Spojen?� fytocenologie a okrasn??ch rostlin se m???�e odv?�jet od faktu, ?�e fytocenologie je biologickou discipl?�nou a okrasn?� rostliny jsou v podstat�? stejn?� jako rostliny “neokrasn?�”.

Fytocenologie jako v�?da o vegetaci je sp?�??e discipl?�nou popisnou ne?� experiment??ln?�, nakonec ale bli?�???� spojitost m???�e m?�t i s prax?�. I u um�?le vysazen??ch rostlin doch??z?� ke vzniku interakc?� mezi rostlinami a vzniku jak?�hosi společenstv?�, d??le se vyv?�jej?�c?�ho dle ekologick??ch po?�adavk?? druh??. U člov�?kem vytv????en??ch společenstev lze vych??zet i z fytocenologick??ch poznatk??, lze zde i p??edv?�dat chov??n?� rostlin. V t�?chto společenstvech se mohou setk??vat rostliny i z r??zn??ch kontinent?? a podnebn??ch p??sem, člov�?k zde d??le m???�e uplat??ovat vliv p�?stitelsk??mi z??sahy. Lze se zamyslet i v??bec co je um�?l?� společenstvo - roste v n�?m co chce a jak chce člov�?k, resp. dal???� p??e?�?�v??n?� a pot??eba investic z??vis?� i na ekologick??ch vlastnostech rostlin. Kdy lze mluvit o vysazen??ch rostlin??ch, kdy z jejich interakc?� ve vytvo??en?�m společenstv?� vznik?? společenstvo?

Na společenstva okrasn??ch rostlin ve vztahu k rajonizaci podle v??robn?�ch typ?? nar???�?� p???�sp�?vky Scholz J. (1967) a Scholz (1970). Autor nar???�?� na naru??en?� r??zu krajiny um�?l??mi v??sadbami, na problematiku monokultur, či na ru??iv?� p??soben?� n�?kter??ch v??sadeb. Vedle vod?�tka v podob�? presentovan??ch rajonizačn?�ch tabulek z??st??v?? v??znam spont??nn?� volby druh?? (podle zhodnocen??ch klimatick??ch a p??dn?�ch pom�?r??). Spr??vn?? volba v??sadeb m???�e m?�t ekonomick?? v??znam - v??hodn?� je spln�?n?� po?�adavk?? rostlin na ?�ivotn?� prost??ed?� (co?� mnohdy prov�????� i nap??. extr?�mn?� počas?� - limitn?� faktor zvl????t�? u exot??). V nevhodn??ch monokultur??ch se velice snadno a a?� nekontrolovateln�? mohou zač?�t ???�??it ??k??dci a velkoplo??n�? je mohou postihnout ?�iveln?� kalamity (sucho, mr??z, vich??ice). Je zaj?�mav?�, ?�e horsk?� smrkov?� p??irozen?� “monokultury” maj?� vlivem klimatu bohat???� podrost ne?� vysazen?� monokultury v n?�?�in??ch.

Scholz t?�?� nar???�?�, ?�e p??irozen?� slo?�en?� nen?� n??hodnou sm�?s?� druh??, ale v??znam tu maj?� interakce. Rostliny se mohou r??zn�? vz??jemn�? zasti??ovat (koruny strom?? ap.), interagovat v p??dn?�m prost??ed?� (pror??st??n?� ko??en??, vylučov??n?� chemick??ch l??tek ko??eny či z listov?� hrabanky), d??le?�it?� jsou i interakce s ?�ivočichy (zv�???, ??k??dci, opylovači) či mikroorganizmy (p??dn?� bakterie, patogeny). Pr??ce nab?�z?� podrostov?� tabulky, kter?� pr??v�? souvis?� s rajonizac?� okrasn??ch společenstev rostlin. P??i navrhov??n?� okrasn??ch společenstev je nutno vych??zet z empirie i analogie. Pakli?�e vyjdeme z fytocenologick??ch poznatk?? o p??irozen?� vegetaci, lze p??ij?�t s r??zn??mi p??edpoklady chov??n?� “vegetace okrasn??ch rostlin”, jde o chov??n?� p???�buzn??ch druh??, resp. druh?? s podobnou ekologickou funkc?�.

Zaj?�mav?? je zm?�nka o tendenci s??zen?� exot??. “Za socializmu” dra?�???� exoty umo?�??ovaly snaz???� pln�?n?� finančn?�ch pl??n??. Podobn�? zase v současn?� dob�? mohou b??t z??kazn?�ky exoty v?�ce oce??ov??ny a b??t p??edm�?tem vy?????�ch obrat?? a tr?�eb. Dnes ale mohou b??t i v?�ce oce??ov??ny nap??. p??vodn?� krajov?� odr??dy ovocn??ch d??evin (neexoty), co?� m???�e p??edznamen??vat určit?? dobov?? cyklus vztahu k exot??m.

Vedle dominantn?�ch rostlin v um�?l??ch společenstvech je pot??eba poč?�tat i s rostlinami v??pl??ov??mi. I u um�?l??ch společenstev je nakonec ?�??douc?� respektovat po?�adavky na vodu, p??du, čistotu vzduchu, slunečn?� pom�?ry. R??zn??mi technick??mi ??e??en?�mi lze nevyhovuj?�c?� ?�ivotn?� podm?�nky kompenzovat, č?�m v?�ce jsou ov??em p??irozen?� n??roky spln�?ny bez technick??ch ??e??en?� (vhodn?? volba rostlin), t?�m men???� n??klady jsou s nimi spojeny. N?�zk?� n??klady mnohokr??t ov??em nemus?� b??t c?�lem. Zcela specifick?� m???�e b??t zaveden?� n??ročn??ch pro??lecht�?n??ch rostlin uspokojuj?�c?�ch určitou n??ročnou pot??ebu n�?jak?� konkr?�tn?� vlastnosti.

Zastavme se i u dal???�ch autor?? nar???�ej?�c?�ch na spojen?� fytocenologie a v??sadby/p�?stov??n?� rostlin. H?�dl (2005) si klade ot??zku, zda lze fytocenologii aplikovat skutečn�? na ve??ker?? vegetačn?� pokryv. Maj?� n??s zaj?�mat sp?�??e typy (polo)p??irozen?� vegetace odr???�ej?�c?� p??edev???�m p???�rodn?� faktory, nebo tak?� poln?� a lesn?� kultury? Jak?? je form??ln?� rozd?�l mezi jehličnatou kulturou a jednoduch??m porostem ok??ehku (a hydrofytn?� vegetace obecn�?) nebo osladiče?

Dal???� auto??i se p???�mo v�?nuj?� vytv????en?� společenstev. Fytocenologii lze vyu?�?�t v urbanismu či t??eba v biotechnice ??čelov??ch les??. V pr??ci Jurča (1986) je estetice v tvorb�? lesa v�?nov??na cel?? kapitola (str. 217). Na vyu?�it?� v zem�?d�?lstv?� nar???�?� Moravec (2000: 329). P??irozen?? společenstva indikuj?� stanovi??tn?� pom�?ry, poznatky mohou b??t vyu?�ity v luka??stv?� či pastvin????stv?� (kvalita p?�ce, typizace pozemk??, n??vrhy na meliorace), lze i rajonizovat rostlinnou v??sadbu do zem�?d�?lsk??ch v??robn?�ch typ??.

V sadovnictv?� Hieke (1978) uv??d?� v ??vodu kategorie vhodn??ch poloh pro pou?�it?� d??evin ve v�?t???�ch krajin????sk??ch ??prav??ch. D??le Hieke (1994) u rozd�?len?� d??evin podle teplotn?�ch podm?�nek uv??d?� odolnost či choulostivost v zimn?�ch podm?�nk??ch a formou zkratek pak vegetačn?� stupn�? vhodn?� k v??sadb�?. Pro praxi v Hurych (1996) nach??z?�me v p??ehledech okrasn??ch rostlin jejich rozd�?len?� dle teplotn?�ch podm?�nek (vegetačn?�ch stup????). Dost??lek (1997) nab?�z?� fytocenologick?? syst?�m jako podklad ke stanoven?� skladby d??evin p??i krajinn?�m pl??nov??n?� - vhodn?� vysazovan?� dom??c?� d??eviny p??izp??soben?� m?�stn?�m podm?�nk??m mohou p??isp�?t ekologick?� rovnov??ze a nep??ich??z?� u nich v ??vahu probl?�my v budoucnu (invaze). Jestli?�e Klika et. Nov??k (1941) nar???�?� na homogenn?� společenstva v p???�rod�? (str. 15), lze v souvislosti s okrasn??mi rostlinami konstatovat, ?�e jejich vytv????en?� neb??v?? c?�lem estetick??ch snah člov�?ka. Nar???�?�me-li tamt?�?� na v??znamn?� druhy (str. 22), člov�?k určuje v??znam jednotliv??ch okrasn??ch druh?? ve vytv????en??ch společenstvech.

Diskutovat lze probl?�m s rajonizac?�, kter?? m?? p??i zobecn�?n?�ch mnohdy probl?�m s aplikac?� na konkr?�tn?�ch stanovi??t?�ch s určit??m p??dn?�m profilem a mikroklimatem. Proto je d??le?�it?� m?�t schopnost vlastn?�ho ??sudku a vn?�mavost k okoln?�mu prost??ed?�. O praktick?�m v??znamu mapov??ch vyobrazen?� m???�e vypov?�dat jejich vyu?�?�v??n?� v praxi, zda s nimi pracuje alespo?? obecn?� pov�?dom?� architekt??. Zku??enost a cit jednotliv??ch zahradn?�k?? by m�?ly v?�st k tomu, aby ka?�d?? mohl snadno vysp�?t z jen u?�ivatele tabulek a n??vod?? k určit?� odborn?� erudici, tj. schopnosti tyto pom??cky i s??m vytv????et, vyu?�?�t lze vlastn?� post??eh a tv??rč?� iniciativu p??i spr??vn?� volb�? druh?? (vhodn?� druhy). Podobn�? nap??. upozor??uji na mo?�nost v???�mavosti k invazn�? se chovaj?�c?�m druh??m v p???�rod�?, kter?� pota?�mo do b�??�n??ch zahr??dek nepat???� a jejich s??zen?� se mohou vyhnout i prost?� laici. V???�mavost k p???�rod�? v okol?� zahrad zase m???�e zahradn?�ky nav??d�?t ke koncepc?�m podoby zahrad. Vyu?�?�t lze i druhy z jin??ch kontinent??, p??izp??soben?� budovan?�mu charakteru a mikroklimatu zahrad.

Jist�? je d??le?�it?? znalost ekologick??ch po?�adavk?? jednotliv??ch druh??, kter?� maj?� nakonec i z??sadn?� v??znam p??i vytv????en?� společenstev. Do jak?� m?�ry mohou m?�t ale ekologick?� vlastnosti spojitost s p???�buznost?� druh??? Podobn�? tak jako lze sledovat nap???�klad podobnosti produkt?? sekund??rn?�ho metabolismu mezi p???�buzn??mi taxony, podobnosti mohou b??t i v ekologick??ch vlastnostech t�?chto taxon??. V nej??ir???�m smyslu roste nap??. sukulentn?� čeleď kaktus?? v such?�m a tepl?�m podneb?�, listnat?� d??eviny rodu Magnolia se vyh??baj?� pou??t?�m či seversk??m les??m, ok??ehkovit?� jsou typick?� vodn?� rostliny ap. U bl?�zce si p???�buzn??ch druh?? m???�e doj?�t k jejich ekologick?� vikarianci, jakkoli jsou si jinak velice podobn?�. M???�eme tak naj?�t t??eba hadcov?� endemity podobn?� druh??m v okoln?�m prost??ed?�, ale li???�c?� se pr??v�? ekologick??mi vlastnostmi. P??i v??sadb??ch cizokrajn??ch druh?? do zahrad lze s??zet druhy p???�buzn?� p??vodn?�m druh??m, rostouc?�m jen na jin?�m kontinent�? a li???�c?�ch se mnohdy jen v mal??ch morfologick??ch detailech. Mohou v??ak b??t i rezistentn?� v??či n�?jak?� chorob�? ze sv?� domoviny, proti kter?� nejsou odoln?� druhy dom??c?�. Ale i kv??li jin??m v??hod??m proti dom??c?�m druh??m se mohou nakonec nep??vodn?� druhy zač?�t chovat invazn�?. Ze zahrady se m???�e st??t stanovi??t�? s funguj?�c?� konkurenc?� mezi druhy (vznikat mohou t??eba i zar??staj?�c?� “monopoly” z t�?ch druh?? nej??sp�???n�?j???�ch), r??zn?� druhy ale mohou b??t zv??hodn�?ny i p?�č?� a aktivitou člov�?ka (selekce na z??klad�? p???�zn�? člov�?ka).

Literatura:

�? Dost??lek J. (1997); Fytocenologick?? syst?�m jako podklad ke stanoven?� skladby d??evin p??i krajinn?�m pl??nov??n?�; Acta Pr??honicana 64: 203-210

�? H?�dl R. (2005); Co popisuje fytocenologie? O n�?kter??ch nedostatc?�ch st??edoevropsk?� fytocenologie; Zpr??vy �?BS 40: 301-314

�? Hieke K. (1978); Praktick?? dendrologie 2; SZN, Praha.

�? Hieke K. (1994); Lexikon okrasn??ch d??evin; Helma.

�? Hurych V. (1996); Okrasn?� d??eviny pro zahrady a parky; Kv�?t.

�? Jakl J. (2008); Problematika biologie p�?stovan??ch a introdukovan??ch rostlin; Mezin??rodn?� konference botanick??ch zahrad (18.6.2008)

�? Jurča J. (1986); Biotechnika ??čelov??ch les??; SZN Praha

�? Klika J., Nov??k V. (1941); Praktikum rostlinn?� fytocenologie; Melantrich, Praha

�? Moravec J. (2000); Fytocenologie; Academia, Praha

�? Scholz J. (1967); Rajonizace okrasn??ch d??evin a jejich společenstev v �?SSR; V�?deck?? pr??ce v??zkumn?�ho ??stabvu
okrasn?�ho zahradnictv?� v Pr??honic?�ch: 225-242

�? Scholz J. (1970); Rajonizace společenstev okrasn??ch rostlin podle v??robn?�ch typ?? a podtyp?? v �?SSR In Kavka, B. Krajin????sk?� sadovnictv?�, SZN Praha

Mo?�n?? jste se setkali se zahradnick??mi katalogy, kde jsou jahody na obr??zc?�ch pnouc?� se do nebe a proch??zej?�c?� člov�?k kolem nich by m�?l m?�t pomalu strach, aby ho nezabila padaj?�c?� obrovsk?? jahoda. Se slovy “to je divočina” se kdekdo utrhne a nehled?�c na cenu kupuje.

Realita na vlast?� zahr??dce u?� tak divok?? neb??v??, p??eci jen v??b�?rov?� rostliny pro reklamn?� ??čely v�?t??ina lid?� nevyp�?stuje a grafick??mi ??pravami jejich fotografi?� p??eci jen re??ln�? t??eba červen�?j???� jahody k j?�dlu v m?�se m?�t nebudeme.

Jen?�e člov�?ka v�?t??inou nejprve zaj?�m??, co lze vyp�?stovat, ne?� co lze skutečn�? vyp�?stovat u sebe. Beztak v??ichni ukazuj?�, co lze vyp�?stovat, ne?� co ?�e se to skutečn�? vyp�?stuje na obyčejn?� zahrad�?, ne??kuli vyroste i bez p�?stov??n?� (divok?� jahody :)